Po celém světě najdete kluby veteránů. V hojném počtu jsou samozřejmě také v České republice. Kromě péče o staré vozy, které obnáší například restaurátorskou péči, tyto kluby organizují různé aktivity pro veřejnost, například různé závody. Veřejnost tyto aktivity miluje počínaje malými dětmi a konče starými lidmi, kteří si některá stará auta pamatují ještě jako moderní vozy. A samozřejmě všichni tyto kousky nesmírné sběratelské hodnoty, které jsou opečovávána s nesmírnou láskou, velmi obdivují.

Aby bylo auto považováno za veterána nebo odborně také oldtimera, musí mít více než třicet let. Ovšem ne každé staré auto má vysokou hodnotu a je sběratelsky přitažlivé. Aby tomu tak bylo a bylo hodno veškeré péče, kterými sběratelé své vozy zahrnují, musí mít zajímavou historii, přijatelný technický stav. O tom, zda vozidlo splňuje mezinárodní technický kodex, aby mohlo být zařazeno mezi sběratelsky hodnotné veterány, rozhodují kluby a různé atestace, nezáleží tedy na subjektivním pocitu majitele, ale vůz musí projít přísným testováním.

Veterány rozdělujeme v současné době do sedmi kategorií (samozřejmě do budoucna se počítá s dalšími). Kategorie se dělí od A do G, přičemž třída A je nejhodnotnější jedná se totiž o vozy vyrobené do roku 1904. Přesný název těchto oldtimerů je Ancestor. Vozy od roku 1905 do roku 1918 mají pracovní název Veteran. Meziválečné vozy vyrobené mezi lety 1919 až 1930 mají název Vintage. Vozy 1931-1945 jsou Post Vintage. Poslední označení jsou vozy 1946-1960 Post War. Poslední dvě kategorie pak oficiální název nemají.

Kromě termínu oldtimer se můžete setkat také s termínem youngtimer, což jsou starší auta, která mají 15 – 29 let a která mohou mít do budoucna zajímavý sběratelský potenciál. Zvláště cenné jsou různé prémiové řady a podobně. Pokud si tedy pořizujete vůz v limitované edici, možná byste mohli myslet na to, že se Vám jednoho dne investice může alespoň částečně vrátit.