Horní tok Vltavy je splavný pro vodáky v úseku přibližně sta kilometrů a tento úsek také patří k nejatraktivnějším vodáckým zážitkům ve střední Evropě. Můžete se o tom přesvědčit sami, až tu budete míjet v červenci stovky lodí a mezi nimi i zahraniční návštěvníky.

Již od poloviny devadesátých let se však začalo splouvání Vltavy měnit na komerční zábavu, na níž profitovaly zejména půjčovny vodáckého vybavení. Začala se odtud vytrácet ona pravá vodácká atmosféra, která vzniká hlavně tam, kde si vodáci vše organizují sami, a kde platí pravidlo, že se jeden na druhého musí ve všem plně spolehnout.

Rádi bychom vám naznačili, že můžete postupovat tímto způsobem i vy a zajistit si vlastní plavidla i jejich odvoz a mít dispozici pohotovostní vozidlo pro vytvoření bezpečného zázemí při stanování v kempech i mimo ně. Lze to realizovat např. s pronajatou dodávkou s nákladovým prostorem, který poslouží jako sklad bagáže, s níž se nemusíte vláčet po řece a mít ji vyskládanou v lodích v plastových barelech.

Vůz z půjčovny dodávek v Praze bude vaším průvodcem a může se hodit i přívěsný vozík s nástavbou na převážení lodí, pokud se neplavíte na nafukovacích kánoích či raftech. Být nezávislými na půjčovnách lodí a vodáckého vybavení je výhodné v tom, že si organizujete průběh plavby podle svého, přizpůsobíte jej počasí, můžete měnit program a namísto plavby vyrazit na výlet na kole, můžete využít některý den jako oddychový a naplánovat jej k prohlídce hradů a zámků, kterých je zrovna na horním toku Vltavy bezpočet.

Vodácká akce na Vltavě (a kdekoli jinde) pak získá podobný ráz, jaký zažívali lidé za socialismu, tedy v době, kdy vznikla známá kniha Zdeňka Šmída „Proč bychom se netopili aneb vodácký průvodce pro Ofélii“. Tehdy bylo vodáctví jednou z nejkrásnějších forem trávení dovolené a mnoho lidí na tu dobu s láskou vzpomíná.